Pozadí

pátek 17. března 2017

Pletený šátek - Meadow Grass




Tak loni v říjnu jsem se přihlásila do facebookové skupiny nadšených pletařek -"Pleteme s vlněnými sestrami". Pletu sice již drahně let, ale je fakt, že v posledních letech jsem to zanedbávala, než zase pletení přišlo do módy. Nechci tím říct, že bych byla výborná pletařka, ale pár svetříků jsem upletla již v dobách, kdy byly děti malé, a kdy nezbývalo moc peněz na parádu, takže každé ošetřování nemocného dítěte mi přineslo nový svetřík. ...kdepak je jim dnes konec?!  
Do skupinky Vlněných sester jsem se chodila pravidelně kochat. Zjistila jsem třeba, jaké jsou dnes nádherné materiály, a také, co se z nich dá vyrobit. Faktem je, že nyní v důchodu jsou pro mě ceny takových přízí dosti vysoké, ale něco jsem v průběhu  našetřila  do prasátka, tak jsem neodolala a nedávno si objednala v e-shopu Vlněných sester několik klubíček a jedny parádní, lehké jehlice.
Ty jsem ocenila zejména také i proto, že jako většina lidí mého věku, kteří navíc mají za sebou nekonečné hodiny práce na klávesnici a s myší, mám i já trošku problémy s bolestí zápěstí a hrozím, se, že bych nemohla svoje záliby, ke kterým patří i pletení, vykonávat. Jehlice Knitpro od Vlněných sester  jsou fantastické o klubíčkách zakoupených tamtéž ani nemluvím !


Návod je k nalezení na reverly.com, ale v češtině je k dispozici na blogu Vlněných sester.Dlouho jsem po něm pokukovala, až jsem neodolala. Loni pletařky vyráběly tento šátek při společném pletení u Vlněných sester, ale moc se mi líbila krajka, tak jsem se do toho dala se spožděním také.

Vybrala jsem si tlumené barvy, ale melírované klubíčko Lang - Mille Colori pro mě bylo překvapením do posledníého okamžiku. musím říct, že pletení je s takovou přízí velká zábava.
  


 Krajka je taky celkem zábavná část, takže během necelho týdne jsem měla šátek hotový.
Ještě se musel vypnout, aby získal tvar. Při výrobě jsem velmi ocenila instruktážní videa Vlněných sester, která pravidelně umísťují na youtube.





 



pondělí 6. června 2016

Klasika je klasika

Došlo i na dorty!  Internet je plný ispirace a báječných blogů s recepty, tak jsem se rozhodla, že vedle cukroví se pustím i do dortů. Když to tak člověk projíždí na různých blozích o pečení a vaření, tak neví, co vyzkoušet nejdřív. Pak se, ale začtu do receptů. Tenhle je moc složitý, tenhle dort by byl moc hutný, tenhle by asi v mé rodině neuspěl, všichni milují čokoládu, tak proč jim cpát zdravé těsto s červenou řepou (i když nic proti tomu, určitě také vyzkouším). No a nakonec je pátrání obvykle završeno návratem ke klasice. Tou je u nás mimo jiné dort harlekýn. Nakonec ani není vlastně tak složitý, takže proč ne. Taky ho mám ráda. Pravda je, že v poslední době jsem ho dělala několikrát, vždy měl úspěch.


Takže jako narozeninový to byla sázka na jistotu. Správný harlekýn se nemá prokrojovat, ale šlehačka je na povrchu jen jednoho plátu přiměřené výšky. My máme rádi šlehačku, takže jsem s klidem jednou prokrojila. 


Harlekýn je sice dort jednoduchý, ale přece jen je nutná příprava předem, aby byl úspěch zaručen.  Je lepší, když korpus upečete den předem a necháte v lednici ve folii. Lépe se vám s ním pak pracuje. Přípravu předem si vyžádá i tmavá (pařížská šlehačka). Bílou šlehačku používám Kunín 40%. Ta je výborná, hlavně v tom, že není nutné používat ztužovač.
Recepty zde opisovat nebudu, sama čerpám z internetu. Nejraději z blogu "Víkendové pečení", kde jsou recepty krásně a srozumitelně napsané a hlavně parádní obrázky. Takže recept najdete zde.  Určitě dort vyzkoušejte a vrátí se vám vzpomínky na mládí, kdy tato klasika byla jedním z nejlepších dortů, které tehdejší cukrárny nabízely.

pondělí 30. března 2015

Tři sovičky pro tři holčičky

Není to tak dávno, co u mě byly na návštěvě moje malé vnučky. Zrovna jsme si háčkovala kulaté podložky pod skleničky. Tak to tak zkoumaly a pak, jestli prý je naučím háčkovat. No proč ne?! Nejstarší Anička už trochu umí. Přinesla jsem zbytky bavlněných klubíček. Na klubíčkách dost ujíždím. Když přijdu do galanterky, kterou mimochodem dnes hledáte jako jehlu v kupce sena, tak obvykle nakoupím i to, co vůbec nepotřebuji. Hlavně pokud jde o klubíčka. S šitím to totiž u mě moc slavné není. No, ale abych se vrátila k věci. Holčičky nad barevnými zbytky zajásaly. Jé, to bychom mohly uháčkovat futrál na mobil! Nebo, babi, tašku. Jé, babi udělej nám tašku, abychom v ní mohly nosit věci na kroužky a sváču. No a nápad byl na světě.



 Vnučky mám tři, tak tašky musely být samozřejmě také tři, aby se nehádaly. 


Navíc teď "frčej" sovičky, takže, jak to skloubit s taškou? Nejlepší bude asi přívěsek. Takže jsem tašku začala sovičkou. 


 Volba barev byla tak trochu na přání, a tak trochu podle možností, které dávala nesourodá zásoba bavlnek. Přiznávám, že jsem ještě asi 2 klubíčka musela dokoupit v rámci doladění skladby jednotlivých variant. :-)
Poslední úkol, který bylo nutno vyřešit, bylo zadání, že holky ve škole musej závidět :-))) ...no, jak tohohle dosáhnout, když výrobky jsou přece jen dosti amatérské ???  No nic, řekla jsem si, že každá ruční práce vykazuje nedostatky, tím budí dojem kvality a poctivosti. Takže toto vyřešeno! Ale, co ty holky ve škole? U nich by spíš asi uspěly značkové výrobky!  A najednou nápad, vytvoříme si "soví" značku !  Takže  bylo nutné vyšít na malé plátěné odstřižky stylizované sovičky, našít na tašky a "značkové" zboží bylo na světě :-)).


Nemusím zdůrazňovat, že tašky se líbily. Dokonce je děvčátka i nosí. No, snad nejenom k babičce, aby jí udělaly radost :-))

Sovičku ovšem  nutně potřebovali i kluci - dva vnuci. Na batůžek pochopitelně. Takže soviček vzniklo trošku víc.



Radost dětí je to nejlepší, co motivuje. Musím říct, že jsem si jí užívala. Jediné, čím si jistá nejsem je to, jak dlouhé bude mít trvání. Netěším se na okamžik, až rodiče podlehnou agresivní konzumní reklamě a chlapci přijdou s batůžky, kde se budou místo mých soviček, s láskou tvořených, bimbat přívěsky Transformers nebo Angry birds a děvčata se mi přijdou pochlubit s novou kabelou Desigual. No, ale takový je život ......


středa 5. listopadu 2014

Mufiny pro děti

V poslední době jsou v oblibě mufinky. Buď jen tak obyčejné na snídani, uvnitř s oříškama, čokoládou nebo ovocem navrchu nemusí být vlastně nic a stejně jsou mňam. Když je ovšem chceme povyšit na atraktivní pohoštění, a to zejména pro děti, tak popustíme uzdu fantazii a ozdobíme je, aby si je děti o to víc užily. Nemusíte kvůli tomu být profesionální cukrář, ale stačí dostat jen nápad, který děti chytne. Tak například nedávno přišly mé vnučky na návštěvu, jak my říkáme "do služby", za účelem vydlabat tu nejbáječnější dýni, aby máma koukala. No,  a protože taková věc obnáší mnoho práce, lámala jsem si chvíli hlavu, jak vyřešit svačinku.  Mufinky jsem si v poslední době oblíbila, takže nápad byl rychle na světě a vnučkám jsem připravila vanilkové s čokoládovým krémem, ale hlavně navrchu seděla malá dýně s fondánu. Mufinky měly velký úspěch a ohlasy typu : "Babi, hustýýýý", mi znějí v uších ještě dnes.







Narozeninovou variantu mufinku jsem zvolila trochu jemnější, kytičkovou, ale musím říct, že i ta uspěla a mufiny zmizely z talíře rychlostí blesku. Tentokrát byly malinové s vanilkovým krémen
Uspěla i varianta vanilkových s pistáciovým nebo ostružinovým krémem


Zkrátka momentálně jsou u nás mufini v oblibě. Ještě ovšem chci vyzkoušet čokoládové varianty.

pondělí 22. září 2014

Téma svatby v cukroví

Jestli Vás čeká svatba a vymýšlíte její aranžmá, tak určitě hledáte inspiraci na interneteu. Dnes to snad už ani jinak nejde. Na internetu najdeme inspiraci pokud jde o místo konání, šaty, květiny, dekorace, a protože v našich končinách je vedle svatebního dortu populární také cukroví do výslužek a koláčky, pátráme i po inspiraci na tyto sladkosti. Svatbu přece chceme co nejhezčí a nejoriginálnější, ať máme na co vzpomínat nejen my, ale i naši svatební hosté. Pokud jde o cukroví, tak na jedné straně chce nevěsta dodržet tradici a hledá klasiku, ale na straně druhé poslechnout i v tomto módní trendy a trochu se odvázat. Proč tedy z klasických receptů nepřipravit originální kousky, které zpestří výslužky a doladí svatební tabuli? 
Myslím, že není špatný nápad udělat ozdoby v duchu nějakého příběhu, jak se dnes říká. Třeba motivy ze zájmů snoubenců nebo z jejich povolání. Vyzkoušela jsem letos to druhé a připravila cukroví na svatbu zubní laborantky a technika IT. Myslím, že mělo celkem úspěch.



Kromě toho byl požadavek na ozdoby do fialových tónu. Fialová vůbec letos frčela a musím říct, že nevypadá vůbec špatně. V kombinaci s bílou nebo krémovou působí decentně.


Přidáme-li jen drobný detail v zářivější barvě, třeba růžové perličky jako středy kytiček, sladkosti se rozzáří. Takto si lze hrát s barvami do nekonečna. Fantazii se meze nekladou.



 Sympatické na tom celém je, že se jedná o jednoduché linecké cukroví, které zvládne každý. Krém, kterým srdíčka ci kolečka slepujeme nebo ho plníme do lineckých košíčků si také ochutíme podle svého. Důležité je ovšem připravit si drobné ozdoby z marcipánu nebo fondánu předem. Tato fáze pečení je totiž časové nejvíce náročná. Úspěch, ale máte určitě zaručený, pokud tomu nějaký ten čas a nápad věnujete.

pondělí 28. července 2014

Svatební srdíčka

Chystáte svatbu a budete připravovat výslužky pro hosty?  V tom případě asi přemýšlíte, jak výslužky vyšperkovat. Svatební koláčky jsou téměř povinné, ale  jaké další kousky zařadit ? Velkou oblibu mají zdobená linecká srdíčka.


Srdíčka si upečete z běžného lineckého těsta. Plnit se dají dobrou zavařeninou nebo máslovým krémem různých příchutí. Pokud to chcete dotáhnout k estetické dokonalosti, může barva krému ladit s kytičkami navrchu. Takže například fialkové růžičky budou mít uvnitř krém borůvkový, růžové růžičky třeba malinový atd.






úterý 5. února 2013

Dorty k dětským narozeninám

Nedávno jsme slavili první narozeniny našeho malé Jiříka. Dlouho jsem přemýšlela jaký dort na oslavu se hodí pro ročního prcka. Určitě by měl být barevný a veselý, když bude navíc i dobrý, tak to bude jedině dobře. Protože nejsem žádný cukrářský profesionál, trochu jsem měla obavu, ale nakonec to nedopadlo tak špatně. Vytvořila jsem dort z lehkého bílého piškotu naplněný lehkým vanilkovým a šlehačkovým krémem a s čerstvými banány.


Dort jsem potáhla marcipánem a zdobený je rovněž marcipánovými ozdobami. Měla jsem radost, že se líbil a chutnal.

Trošku jsem, ale trénovala již v listopadu, kdy měla čtvrté narozeniny moje malá vnučka Nelinka. Tenkrát to byl pokus o dosrt červený samet. Nelinka má ráda pohádku o Pepině, tak jsem jí na dort jednu vytvořila.